Vévoda jazzu zemřel před padesáti lety
Skvělý americký jazzový skladatel a pianista, jedna z nejdůležitějších postav jazzu 20. století, autor více než dvou tisíc jazzových skladeb Duke Ellington, plným jménem Edward Kennedy Ellington, se narodil před 125 lety, 29. dubna 1899 a zemřel 24. května 1974.
Otec Duke Ellingtona James pocházel ze Severní Karoliny, ale na přelomu devadesátých let 19. století se usadil ve Washingtonu D.C., kde žil velký podíl Afroameričanů. Pracoval jako kočí, později se stal správcem domácnosti bílého lékaře. Jeho matka Daisy byla dcerou kapitána washingtonské policie. Svou přezdívku Duke (Vévoda) získal Edward Kennedy už v dětství, a to pro své vybrané chování, přirozenou autoritu a vždy upravené oblečení. Oba jeho rodiče hráli na klavír, a tak i malý Duke začal s hudbou velmi brzy. Na klavír začal hrát v sedmi letech a v šestnácti napsal svou první skladbu, i když ještě pořádně neznal noty. Na klavír hrál především podle sluchu, sledoval a napodoboval tehdejší populární styl ragtimových pianistů. Teprve později mu na střední škole dával jeho učitel soukromé lekce harmonie a Duke se postupně naučil číst noty a zlepšoval svou techniku.
Jeho druhou velkou zálibou bylo výtvarné umění, které studoval na Armstrong Manual Training School. Kvůli hudbě však školu opustil tři měsíce před maturitou a v roce 1916 dokonce odmítl umělecké stipendium na Prattově univerzitě v Brooklynu. Zpočátku se živil jako malíř plakátů a současně sestavoval kapely, se kterými hrál k tanci ve washingtonských kavárnách a klubech. Koncem roku 1917 založil svou první stálou skupinu The Duke's Serenaders, která pod jeho vedením úspěšně vystupovala pro černé i bílé publikum ve Washingtonu i Virginii.
V roce 1919 se Duke Ellington setkal s bubeníkem Sonny Greerem, který jej podporoval v jeho snaze stát se profesionálním hudebníkem. Jejich spolupráce trvala až do roku 1951. V roce 1923 spolu odešli do New Yorku, kde založili sedmičlennou skupinu, s níž vystupovali v Kentucky Clubu na Brodwayi a nahrávali.
Dalším důležitým mezníkem ve vývoji profesionální kariéry Duke Ellingtona bylo setkání s hudebním manažerem a vydavatelem Irvingem Millsem v roce 1926. Pod jeho vedením Ellington rozkvetl v mnohostranně všestrannou osobnost, která dokázala svému orchestru vtisknout vlastní pečeť i plně využít tvůrčí přínos jednotlivých členů kapely.
S Millsovou pomocí získala Ellingtonova skupina koncem roku 1927 angažmá ve známém nočním Cotton Clubu v Harlemu. Velký vliv na nový zvuk orchestru měl trumpetista Bubber Miley, který do žesťové sekce zavedl techniku chrčení a vzlykání připomínající lidské či zvířecí hlasy. V roce 1929 se Ellington, vrátil z NY do Washingtonu, kde svou stávající manželku vyměnil za tanečnici Mildred Dixonovou, která mu byla po dalších deset let nejen partnerkou, ale také manažerkou jeho společnosti Tempo Music. Mills pro gramofonové nahrávky požadoval stále nové skladby a Ellington, i když neměl formální hudební vzdělání, se tedy stále více věnoval komponování. K nejznámějším skladbám z tohoto období patří Black and Tan Fantasy, Mood Indigo, či Sophisticated Lady a Solitude.
Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 26. dubna v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 28.4. v 9:00 a středu 1.5. ve 22:00.
Foto: Duke Ellington (©Getty Images)
