Třiatřicet hudebních výletů napříč kontinentem. Evropské koncerty Berlínských filharmoniků
Dnes, kdy se Evropa nezřídka utápí v bezpočtu sporů a konfliktů, je skoro těžké si představit úlevné nadšení, jaké se většiny obyvatel tohoto kontinentu zmocnilo po událostech roku 1989. A též v souvislosti se změnami, které následovaly. Na čelném místě k nim patřilo spojení dvou německých států, které si většina z nás, ale především Němců samotných, do poslední chvíle nedokázala představit. A přece k němu došlo, což mělo – kromě mnoha zásadnějších věcí – vliv také na polohu budovy Berlínské filharmonie. A na osud světově proslulého orchestru, který v ní sídlí.
Samotná stavba, toto ikonické dílo architekta Scharouna z přelomu padesátých a šedesátých let minulého století, náhle ožila. Poté, co byla vztyčena v její blízkosti berlínská zeď, jako by se totiž ocitla v zemi nikoho. Umístěna kousek ode zdi západním směrem, kam na ni snadno dohlédly dalekohledy východoněmeckých pohraničníků. Není divu, že do okolí Filharmonie (a sousední slavné Galerie moderního umění) se nikomu nechtělo investovat. Prostor chátral, na koncerty se diváci prodírali bezútěšným terénem.
Počátkem devadesátých let se ale Berlínští filharmonici zhluboka nadechli a začali kout plány, jak z někdejší izolace co nejrázněji vykročit. Rychle tak vznikl projekt, kterým se hudebníci rozhodli oslavit spojující se Evropu. Tím, že budou rok co rok cestovat do jejích známých i neznámých míst, kde za přítomnosti televizních kamer uskuteční jedinečné vystoupení.
Jejich Evropské koncerty se od roku 1991 konají vždy 1. května. Nikoli proto, že by propagovaly svátek práce. Důvod je jiný. Právě v tento den roku 1888 totiž byla Berlínská filharmonie oficiálně založena. Poté, co nesnadná cesta k jejímu vzniku trvala řadu let. Datum Evropských koncertů bylo tedy na světě, a k němu se připojilo rozhodnutí, že se budou vždy odehrávat formou matiné.
Může nás po právu těšit, že historicky prvním místem, kam Berlínští filharmonikové v rámci evropského projektu zamířili, se stala Praha. V první květnový den roku 1991 je přivítala Smetanova síň Obecního domu. Pod taktovkou tehdejšího šéfdirigenta Claudia Abbada zazněl výlučně Mozartovský program, korunovaný jeho Symfonií č. 35 D dur „Haffnerova“.
- Berlínští filharmonikové (©Pražské jaro)
Záměr Evropských koncertů Berlínských filharmoniků, které se každoročně konají 1. května dopoledne je od počátku zcela jasný. Čitelný. Připomenout především televizním divákům na celém kontinentě, jakými krásami Evropa oplývá. Navštívit její rozmanité kouty a objevně oslavit jejich jedinečnost hudbou.
Jistěže přitom nezapomínají na koncertní sály, ve kterých se tradičně daří klasice. A tak se roku 1993 vypravili do londýnské Royal Albert Hall, zatímco o tři roky později do Mariinského divadla v Petrohradu. První květen roku 2011 zastihl Berlínské filharmoniky v madridském Teatro Real, o dva roky dřív zahráli v neapolském Teatro di San Carlo. Na seznamu nechyběl Bayreuth s jeho Markraběcím operním domem.
Evropské metropole se však Berlínští filharmonikové rozhodli předvést televizním divákům i jinak. Netradičně. A tak v Paříži nezamířili do známých koncertních sálů, ale spojili zážitek z hudby s obdivem k výtvarnému umění. Roku 2019 se jejich evropské matiné uskutečnilo v obklopení obrazů a soch od nejslavnějších impresionistů. Tedy v legendárním Musée d´Orsay, přestavěném prostoru někdejšího nádraží.
Že se tam vešla do malého, improvizovaného hlediště jen hrstka diváků, nebylo na překážku. Evropské koncerty Berlínských filharmoniků jsou koncipovány především jako televizní svátek, kterého se ze záznamu zúčastňují i diváci ČT Art. Přímým přenosem to totiž není možné, protože tento program dopoledne nevysílá.
K vizuálně nejsilnějším zážitkům patřily koncerty ve Skandinávii. Roku 1998 se tam objevili Berlínští filharmonikové v sousedství ohromné historické lodi Vikingů, protože jejich vystoupení se odehrálo ve stockholmském muzeu Vasa. A rok 2016 nám dal nahlédnout do působivě prostého kostela v norském hornickém městečku Röros, kam se dokázalo vměstnat šestnáct set nadšených návštěvníků.
Nedílnou součástí Evropských koncertů bývá uvedení repertoáru, spjatého s dotyčnou lokalitou. Anebo nabídka domácí hudební hvězdě blýsknout se provedením sólového partu.
Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 29. dubna v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 2. 5. v 22:00 a v sobotu 4. 5. ve 10:00.
Úvodní foto: Budova Berlínské filharmonie (©Wikipedie)
